neděle 7. prosince 2008

Veselé Vánoce

A je tu advent, Vánoce za dveřmi, tak jsem to doma trošku přizdobila :)

knihovna


adventní věnec trošku jinak


vánoční hvězda nesmí chybět

pondělí 1. prosince 2008

Novinky z kuchyňky ... a trošku z ložnice

Ale nečekejte žádné pikantnosti :)

V kuchyni jsem konečně dodělala šuflíček na koření. Mám ho spoustu, jsem maniak přes koření. A vážně ho všechno používám. Zatím si můžu dovolit jeden celý výsuv obětovat kořenkám, ale asi to není trvalý stav :( Až budem tři, asi přibude nádobí a budu muset najít jiné úložiště. Ale zatím je to tak a su ráda. Původně jsem chtěla kořenky umístit na nějaký drátěný program, ale pak jsem od něj upustila. Jednak mám toho koření tolik, že by se možná ani nevešly a navíc jsem nechtěla "narušit" jednolitost dlaždiček nějakými tyčkami. Takže mám svůj voňavý šuplík a jsem šťastná. (Kořenky i rozdělovače v zásuvkách jsou z Ikea)



A druhá novinka v kuchyni je kočičí smečka. Za živou micku zatím vedu lítý boj (prohrávám), takže aspoň tyhle tři krásky mi to trošku kompenzují.



Do ložnice jsme konečně přikoupili noční stolky a lampičky. Chtěli jsme rozbít dubový monopol, takže noční stolky jsme volili v bílé. Ještě v bílé dokoupíme stolek k počítači na tiskárnu, ale bohužel, námi vybraný přestala Ikea dělat, takže čekáme, až narazíme na nějaký jiný vhodný. Tím pádem noční stolky působí trošku nepatřičně, ale snad se to zlepší. A máme další nezbytnost - polici na přehrávač, konečně není na zemi. Hurá. Třešničkou na dortu je nový přehoz na postel. Koupený v Quelle, z jedné strany capuccino, z druhé smetanový. Trochu třpytivý, ale myslím, že tam sedí.






Přikoupeno

knihovna Billy dub za 990.-
noční stolky Malm za 1996.-
lampičky GRÖNÖ za 198.-
přehoz s polštářky za 1260.-

nástěnná dekorace kočky za 340.-

Celkem dalších cca 4800.-

neděle 30. listopadu 2008

Už abychom měli dveře II

Tak v pátek měli dorazit kluci od dveří a začít s montáží. Ale to bychom nesměli být my, aby se něco nepotento. Ráno volali, že mají na dílně nějakou kontrolu a budou mít zpoždění asi 5 hodin. Hmmm, to jo. Zpoždění bylo nakonec 24 hodin :( Prostě páteční kontrola se protáhla. Nejdřív volali, že dorazí v pondělí, ale vzhledem k tomu, že drahý nebude celý týden doma a já tam s těmi montážníky sama být nechtěla, uvolili se a dorazili v sobotu ráno (sousedi museli mít radost, raději jsem to ale nezjišťovala).
Já jsem se pro jistotu ráno vypařila, abych nemusela být u trhání starých zárubní. A dobře jsem udělala. Kluci sice slíbili, že budou opatrní na naše nové tapety, ale bohužel, heslo dvakrát měř, jednou řež, asi neznají a trošku se "uřízli" (naštěstí poničili jen malý kousek, tak snad to nějak neviditelně opravím). Samotná montáž prý už byla rychlá. Zatím máme jen dvě strany, muselo se čekat na zavadnutí a vytvrdnutí pěny a protože jsem lidští, v neděli jsem je tu nehnali.
Takže zbytek montáže mě čeká v týdnu a jak jsem se tomu chtěla vyhnout, budu tu s nima muset být sama. Ach jo.
Tak zaítm alespoň fotky po první etapě. Bála jsem se té barvy, ale líbí se mi (teda nám) moc. Posuďte sami.

koupelna


slepá zárubeň v obýváku



ložnice



vybrané kliky


neděle 23. listopadu 2008

Celkový rozpočet

A kolik nás to zatím stálo? No, každopádně víc, než jsme původně plánovali :)

obývací pokoj 41500,-
koupelna 3000,-
předsíň 32200,-
kuchyň 42000,-
ložnice 37000,-
elektro 47000,-
ostatní 5000,-

celkem 208.000,-

"Pravé" italské tiramisu jak ho dělám já

Nachystáme si

4-5 žloutků (někdo používá i celá vejce),
4-5 lžic cukru (nejlépe moučka), záleží, jak to chcete sladké,
2 kelímky mascarpone,
cca 300g cukrářských piškotů,
amarreto (já věšinou nemám, tak dávám rum),
silné presso (nebo prostě jakékoliv rozpustné kafe, cca 2 šálky),
ovoce,
hořké kakao.



Žloutky utřeme dotuha s cukrem. Poté vmícháme mascarpone a šleháme, až je krém hladký. Do pressa přidáme likér dle chuti. Cukřáskými piškoty namočenými v rumové kávě vyklademe dno vhodné nádoby. Na piškoty navrstvíme část krému (já obvykle mám dvě vrstvy piškotů a dvě krému). Pokud chceme, poklademe krém kousky ovoce.



Pokračujeme s další vrstvou piškotů a krému. Hotové tiramisu zaprášíme hořkým kakaem a dáme do ledničky ztuhnout.



Po cca 2-3 hodinách můžeme servírovat.


sobota 15. listopadu 2008

Obývací pokoj II aneb Patálie s knihovnou a další změny

Tak jsme zase trošku pohnuli s obývákem. Jako první jsme chtěli dokončit stěnu s knihovnou. V původním plánu byla knihovna po celé délce stěny, ale postupem času jsme to přehodnotili a zatím jsme rádi. Nakonec, pokud budeme nutně potřebovat víc knihovny, můžeme přidat. Návrh II tedy znamenal celkem tři vysoké knihovny plus jedna knihovna na CDčka a DVDčka. Navíc spodní část knihovny měla mít dvířka, aby se dala použít jako úschovna pro věci, které nemají být vidět.
Jenže Ikea tentokrát zklamala. Dvířka dodávaná ke knihovně Billy jsou profilovaná, ale ve zbytku obýváku jsou dvířka hladká (série Besta/Inreda). A bohužel dvířka Besta nepasují do knihovny Billy. Takže než vymyslíme nějaké jiné řešení, budeme bez dvířek. Alespoň jsme koupili pořadače, takže máme konečně pořádek v papírech a účtech.
Když jsme zbytek knihovny přivezli a začali skládat, došli jsme k závěru, že lépe, než vše ve stejné výšce, bude vypadat na knihovně schod. A vzhledem k tomu, že jsme koupili nízkou bílou Billy do ložnice, kde se nám ale vůbec nelíbila, bylo vyřešeno. Z ložnice jsme nízkou přestěhovali do obýváku, jednu vysokou jsme vrátili do Ikea a místo ní koupili do ložnice užší Billy v dubu.
A když už jsme se pustili do těch úprav, koupili jsme konečne i obraz nad sedačku. I když si pořád nejsem jistá, jestli je to ono. Uvidíme časem.
Další investice byla do velkých polštářů na válení, přičemž výběr barvy povlaků byl na mém drahém, takže jsme koupili černé. Nebylo to úplně podle mého gusta, ale zase mi to nijak zvlášť nevadilo. Bohužel polštáře vlivem neustáleho válení a tím i následným třením polštář-pohovka udělali z naší sedačky šedou. "Odbarvit" ji zpátky na původní barvu byla docela fuška, ale nakonec se povedlo. Z toho plyne pravidlo: už nikdy žádné tmavé polštáře. Teď máme bíle a je to mnohem lepší :)
Poslední, zatím, nákupní položkou byl koberec. Ten jsme měli vybraný už dlouho, ale až nedávno zůstaly nějaké volné peníze. Je to koberec typu Shaggy, bohužel přesně nevím, který. Rozměr je 140x200cm, cena byl něco kolem 3000. Je béžový a opravdu úžasně hebký a měkký, moc příjemný na nohy.
A jak to tedy celé zatím dopadlo?

dokončená knihovna


pohled od vstupu


pohled na sedačku


detail koberce


Do obývákového rozpočtu tedy přibylo

knihovna Billy 80x202cm celkem za cca 990,-
stojan na CD Benno za celkem cca 599,-
knihovna Billy 80x106 za cca 690,-
koberec Shaggy za cca 3000,-
2x polštář Gosa Aster s povlaky Magda za celkem cca 800,-
7x pořadač Kassett za cca 550,-
obraz za cca 1290,-

Celkem nově nakoupeno za cca 7900,-

Zapečené špagety

Potřebujeme (pro 4 osoby)

1/2 balíčku špaget,
1 větší cibule,
2 stroužky česneku,
1/2kg mletého masa,
větší konzerva rajčatového protlaku nebo konzervovaná rajčata,
koření na špagety, popř. jiné dle chuti,
tvrdý sýr nejlépe ementálového typu.

Uvaříme špagety (trošku méně než al dente). Mezitím si nachystáme maso. Orestujeme nakrájenou cibulku na trošce oleje, přidáme nadrobno nakrájený česnek a mleté maso. Až se maso zatáhne, přidáme rajský protlak, nebo nakrájená konzervovaná rajčata i se šťávou. Chvilku podusíme a dochutíme kořením.
Masová omáčka může mít více variant, např. místo mletého masa použijeme na kousky nakrájeného kuřecího. Také lze přidat nadrobno nakrájená čerstvá rajčata, na tenké proužky papriku apod.
Uvařené špagety dobře promícháme s masovou směsí a nasypeme do zapékací misky. Bohatě posypeme sýrem a dáme zapéct do trouby, dokud sýr nezezlátne.






sobota 27. září 2008

Štavnaté kuřecí řízečky v jogurtu

Potřebujeme

kuřecí řízky dle počtu hladových krků,
kelímek smetanového jogurtu (nebo dva, pokud děláme víc jak čtyři řízky),
pikantní koření dle chuti (např. grilovací),

1 vejce,

1-2 lžíce parmezánu,
pepř, sůl,
strouhanka na obalování a olej na smažení.


Uděláme jogurtovou marinádu - já jsem konkrétně použila směs grilovacího koření a koření na pikantní křidélka Buffalo Wings a ještě jsem přidala sušený medvědí česnek. Řízky naklepeme, osolíme, opepříme a naložíme do marinády a necháme v lednici odležet (čím déle, tím lépe, ale minimálně půl hodiny).
Poté je obalíme ve strouhance (pokud jsme do marinády nepřidali sýr, mužeme jej přidat do strouhanky; tu můžeme vylepšit např. i sezamovým semínkem, kukuřičnými lupínky apod.) a smažíme jako klasické řízky.
Podáváme klasicky s bramborem nebo bramborovou kaší. Řízečky jsou výborné a šťavnaté.


neděle 14. září 2008

Už abychom měli dveře

Tak už se to konečně blíží. Po roce bez dveří, resp. jen jedněch provizorních do koupelnozáchodu, se blíží ta velká chvíle a my jsme začali pokukovat po dveřích. Vzhledem k tomu, že chceme, aby vypadaly pěkně a něco vydrželi, dali jsme si horní limit 25000 a doufali, že se vejdeme. Potřebujeme dvoje dveře a troje zárubně, takže když počítám cca 3000 za jedny zárubně + 5000 za jedny dveře + práce a kování, zhruba to vychází.
Koukali jsme v Hornbachu, kde prodávají dveře Solodoor, tady se nám líbili dveře Otava a Sonet, na dveře Sapeli, konkrétně typy Fest, Note, Lotos a Alegro a zabloudili jsme i do jednoho studia, kde se prodávají dveře Porta Doors. Když jsme zjistili, že se jedná o polskou firmu, rozjeli jsme se do Cieszyna, máme to kousek, protože nás celkem logicky napadlo, že tam by mohly být levnější. Navíc jsou u hranic zvyklí, že dodávají do ČR a mají i montážní firmy u nás. Získali jsme ceny a katalogy, já jsem si udělala srovnávací tabulku :) a je to.
Co se týč cen, je to dost různé, taky hodně záleží, jestli bychom dveře koupili a sami si sjednali firmu, platíme cenu s 15% DPH. Pokud bychom kupovali ve spolupráci s montážní firmou, je to s 9% DPHckem. Různé firmy pak mají různé slevové akce.
V Cieszyne, hned vedle Castoramy je prodejna, kde při zakoupení dveří a montáži jejich nasmlouvaným partnerem, dostaneme dveře s 15% slevou (tj. vlastně bez DPH). Montáž je cca za 3000.-. Ve srovnání s českým dodavatelem je rozdíl asi 8000.-. V další firmě máme DPH 9%, protože jak dodávají, tak i montují. V českém Hornbachu je to přes externí firmu, DPHckem si nejsem moc jistá. U dvěří Sapeli, pokud to bude přes autorizovanou montážní firmu, mělo by to být s 9% DPH.

A jak vlastně dopadlo srovnání cen? První typ dveří, které jsme si vybrali, jsou typ Azurowe. U Castoramy za cca 16000.- (sleva 15% při montáži), druhá polská firma za cca 17200.- (9% DPH), Hornbach 18000.- (9% DPH) a Sapeli 18200.- (9% DPH).
Druhé favoritky jsou typ Focus: Castoramy za cca 17000.- (sleva 15% při montáži), druhá polská firma za cca 18000.- (9% DPH), Hornbach 22000.- (9% DPH) a Sapeli 22500.- (9% DPH).
U všech cen jsem počítala s montáží cca 3000.-.

Dodavatel je tedy jasný, teď se ještě rozhodnout, který typ dveří a barvu (chtěli jsme dub, jenže není dub jako dub, ach jo) a za nějakých 8 týdnů už budou doma.

typ Azurowe, s atypickým prosklením, chceme matné sklo (barva neodpovídá)


typ Focus, barva by měla být dub, ale nevím, nevím


no a pár vizualizací


a ještě jedna s dveřmi Wenge, problém je, že jednak fotka je zkreslená a taky se bojím, že ta Wenge by byla moc tmavá (i když na té vizualizaci to tak nevypadá)

středa 27. srpna 2008

Muffiny se skořicí a jablky

Potřebujeme

200g polohrubé mouky,
80g mletých mandlí,
3 lžičky prášku do pečiva,
250g jablek,
6 lžiček citronové nebo limetkové šťávy,
150g jogurtu,
100g + 60g cukru moučka,
špetka soli,
1 vanilkový cukr,
8 lžic oleje,
2 vejce,
2 lžičky mleté skořice,
60g rozinek.

Předehřejeme troubu na 180°C. Smícháme mouku, mandle a prdop. 100g jablek nakrájíme na malé kousky a pokapeme citronovou šťávou a skořicí. Zbylá jablka nastrouháme a smícháme se 100g cukru, solí a vanilkovým cukrem, olejem, jogurtem a spojíme s mandlovou moukou. Nakonec přidáme kousky jablek se skořicí a rozinky.
Těstem naplníme formičky a pečeme asi 25 minut.
Mezitím si z 60g cukru a 4-6 lžiček citronové nebo limetkové šťávy umícháme hladkou polevu, kterou ještě teplé muffinky zdobíme.

Jsou naprosto skvělé, měkkoučké, vláčné a ta limetková poleva to dokonale doplňuje.


Muffiny a la stracciatella

Potřebujeme

200g polohrubé mouky,
80g mletých mandlí,
3 lžičky prášku do pečiva,
400g jablek,
6 lžiček citronové šťávy,
150g jogurtu,
100g cukru moučka,
špetka soli,
1 vanilkový cukr,
8 lžic oleje,
2 vejce,
120g nasekané hořké čokolády,
2 lžíce rumu.

Předehřejeme troubu na 180°C. Smícháme mouku, mandle a prdop. 100g jablek nakrájíme na malé kousky a pokapeme citronovou šťávou. Zbylá jablka nastrouháme a smícháme se 100g cukru, solí a vanilkovým cukrem, olejem, jogurtem a spojíme s mandlovou moukou. Nakonec přidáme nahrubou nasekanou čokoládu a rum.
Těstem naplníme formičky a pečeme asi 25 minut.

Tento recept jsem ještě nevyzkoušela.

pondělí 25. srpna 2008

Hrnkové knedlíky od maminky

Potřebujeme

2 hrnky polohrubé mouky,
2 hrnky mléka,
3-4 vajíčka,
1/2 prášku do pečiva,
4 rohlíky (lépe starší),
sůl (bylinky, osmažnou slaninku),
máslo na vymazání.

Všechno smícháme dohromady a přidáme na kostičky nakrájený rohlík (když není zbytí, může být jakékoli pečivo, jednou jsem je dělala i z celozrnného toastového chleba). Osolíme a můžeme přidat i další pochutiny - bylinky, osmaženou slaninku apod.
Důkladně vymažeme 5-6 hrníčků máslem (nejlepší je pravé máslo, dodá těm knedlíků správný šmak, ale může být i Rama apod.) a do 2/3 je naplníme směsí. Hrníčky pak dáme do hrnce s vroucí vodou (měly by být ze 2/3 ponořené, ne víc, aby vroucí voda nenatekla do hrnků) a vaříme, dokud nejsou :) Nevím, jak dlouho to trvá, řekla bych tak půl hodinky, podle velikosti hrnků (já vždycky píchnu do knedlíku špejli a pokud se mi na ni nelepí těsto, jsou hotové).
Hotové knedlíky necháme chvilku odpočinout a po pár minutkách je můžeme vyklopit (pokud to nejde, pomůžeme si nožem a příště hrníčky víc vymažeme).
Krájí se jako normální knedle, ale chutnají mnohem líp. Dají se dlabat i samotné :)

Čokoládové muffinky

Potřebujeme

330ml mléka,
9 lžic oleje,
1 vejce,
150g krystalového cukru,

375g hladké mouky (nebo namíchat s cca 100g polohrubé),

1/2 prášku do pečiva,

50g hořkého kakaa,
na posypání např. bílou čokoládu, mandle apod.

Vše tekuté ušleháme s cukrem, pak přidáme mouku smíchanou s kakaem a prdopem a prošleháme. Pak můžeme do těsta přidat asi 100g nasekané čokolády, popř. cokoli, co chutná (já jsem dávala oblíbené maliny + kousky čokolády dle postupu uvedeného u základních muffů). Navrch můžeme sypat buď nasekanou bílou čokoládou (originál recept) nebo v podstatě čímkoli, já jsem dala sekané mandle.
Dáme do trouby vyhřáté na 200°C, stáhneme na 180°C a pečeme cca 20 minut.


Výborné mufíčky od Beky a Rybičky

Potřebujeme

2 hrnky hladké mouky,
1 hrnek mléka,
1/2 hrnku cukru,
1/2 prášku do pečiva,
vajíčko,
3 lžíce oleje,
1 vanilkový cukr,
špetka soli,
podle chuti náplň, popř. posypku.

Ze všech ingrediencí umícháme těsto (já si nejdřív utřu vejce s cukrem a pak teprve přidávám zbytek, ale dělám to spíš proto, abych mohla ulizovat ty vajíčka). Do formy na muffiny, nebo větších papírových košíčků (doporučuji dva v sobě, ať se pod náporem těsta nezbortí) dám lžíci těsta, potom trošku náplně - výborné jsou např. maliny, i mražené, ale ty doporučuju rozmrazit a pak z nich slít vodu, nebo vanilmix (takový studený "cukrářský puding"), kousky čokolády, oříšky, ... fantazii se meze nekladou, a schovám to pod další lžící těsta. Košíčky naplnit cca do 3/4, těsto dost vyběhne. Navrch ještě můžete posypat, já obyvkle dávám čoko rýži, nasekané mandle atp. A šup s tím do předem vyhřáté trouby, tak na 180°C, cca na 18 minut (troubu je dobré mít předehřátou, aby ty muffy nebyly moc dlouho bez tepla, jinak se může stát, že nevyběhnou).
Pokud muffinky nezdobíte před pečením, můžete i po. Výborná inspirace je u Rybičky. Tak ať vám chutná.

neděle 24. srpna 2008

Koupelna aneb Nechci modrou

S koupelnou jsme moc práce neměli, i když kdyby bylo po našem, a nekecali nám do toho omezené finance, tak bysme ji z gruntu předělali. Na první pohled je koupelna moc pěkná. Ačkoliv jsem nikdy, ale opravdu nikdy nechtěla modrou koupelnu, mám ji. Ale musím říct, že tahle modrá je milosrdná :) a docela se mi líbí. Podlaha je tmavě modrá, stěny šedomodré kombinované s mozaikou.
Takže barva mi až tak nevadí, ale co nám vadí je WC v koupelně. Nechápu, proč to lidi dělají. Argument, že se tím zvětší prostor, moc nechápu, rozhodně ne v našem případě. Při rekonstrukci bylo WC v podstatě jen otočeno o 90° oproti původnímu stavu a odstraněna zeď, která ho oddělovala. Jenže zvětšení koupelny se jaksi nekonalo, takže možná opticky ta koupelna působí větší, protože chybí zeď, ale fyzicky je stejně velká, jako předtím (bráno z pohledu volné podlahové plochy). Takže výhody nevidím žádné, zato nevýhod je spousta. Počínaje tím, že když je někdo na WC, druhý nemůže do sprchy (no, může, ale ...), konče tím, že po některých úkonech to v koupelně po fialkách nevoní a osvěžovače vzduchu nejsou všemocné.
Druhá věc je náš skvělý sprchový kout ... ehm ... pardon parní masážní sprchovací kabina. Když jsem ji viděla prvně, řekla jsem "wow, super" a hrozně se těšila, jak si dám každý večer luxusní masáž zad. A kolikrát myslíte, že jsem to udělala :) Obvykle jsem večer tak unavená, že na nějaké masážování a napařování nemám náladu, navíc se mi při masáži namočí vlasy, takže si akorát přidělám práci s jejich sušením. Takže v podstatě jsem kout použila k masáži asi 3krát, když jsme byla nachlazená a potřebovala se pořádně propařit. Jinak občas zapnu trysky jen proto,aby se neucpaly. Kdybych mohla, rozuměj nebyla to zbytečná investice, jdu do klasického sprcháče. Další nevýhodou je, že do koupelny se nevejde pračka, takže je v kuchyni a zabírá místo myčce, která se tam už opravdu nedá.
Na druhou stranu byla koupelna nejméně náročná, co se vložených financí a práce týče. Zatím jsme v ní pouze bourali otvor do stupaček, aby mohl plynař znovu napojit plyn. Díra je tam stále, nejsme schopni koupit revizní dvířka (ale do Vánoc se snad zadaří). Pak už jen chybí nové dvěře (snad na podzim) a možná otopný žebřík (pokud se vejde). Kupovali jsme akorát zrcadlovou skříňku a věšáky na ručníky a utěrky. Ačkoliv jsem vždycky toužila po skříňce v dekoru dřeva, stávající umyvadlová skříňka v bílém lesku nám nedávala na výběr (no, co už, aslespoň jsme ušetřili).

Nákupní seznam:
koupelnová skříňka se zrcadlem
NORRGRUND z Ikea za cca 1690.-
vešáky drobné vybavení z Hornbachu za cca 1000.-


Celkem za cca 2700.-


Původně sloužil sprcháč jako další z mnoha odkladišť


A současný stav






sobota 23. srpna 2008

Obývací pokoj v zelené a hnědé

S obývákem to bylo jednoduché. Vždycky se mi líbila jemně zelená výmalba a muž se nevzpíral, takže základ byl dán. Nábytek jsme chtěli co nejjednodušší. Původní představa byla dvě rovnoběžné linie skříněk. Bohužel skříňky, které jsme si vybrali, neměli dostatečnou nosnost pro naši televizi, takže místo skříňky musel být TV stolek. Za druhé máme docela dost knížek a hlavně jich ještě hodně přibude, takže druhá podmínka byla velká, resp. rostoucí knihovna.
Největší potíž byla s výběrem sedačky. Barva byla víceméně daná už na začátku, nějaký přírodní světlý odstín. Nechtěli jsme žádnou babuchatou sedačku, nic vzorovaného, oblého, buclatého. Látkovou, hranatou, ne rohovou, ale s velkým taburetem. A samozřejmě musela být pohodlná, aby se na ní jak dobře sedělo, tak válelo. A právě ta poslední podmínka byl nejtěžší. Tedy ještě jedna - koupě nás nesměla finančně zruinovat. Z rozpočtu bylo vyčleněno cca 25000.-. Takže na sedačku od Polstrinu apod. jsem musela zapomenout :( Třeba někdy příště. Prošmejdila jsem spoustu stránek výrobců a prodejců sedaček, až jsme si ujasnili, co přesně chceme a pak jsme vyrazili hledat.
Bohužel se ukázalo, že spousta sedaček dobře vypadá, ale nejsou pohodlné. Buď mají moc hluboký sedák, nebo naopak málo hluboký a nejčastější nešvar z našeho pohledu je nízká zádová opěrka. V mé oblíbené Ikey jsem měla dokonce dva favority - Mysinge a Tylosand , ale prošli jen na 50% (já je chtěla, můj ne). Projeli jsme Kiku, Nejči, menší prodejny, větší a nikde nic. Nakonec jsem jednou cestou domů potkala před jedním domem dodávku Sedaček Duha.
Tak jsme tam vyrazili a našli ji. Sedělo se na ní skvěle, zádová opěrka vysoká, jednoduchý design, úžasně široké opěrky na ruce. Jediný problém byl, že výrobce standardně nenabízel to, co jsme chtěli, tj. 3sedák určitých rozměrů + velký taburet. Vybrali jsme si tedy látku a v prodejně zanechali naše požadavky, které byli odeslány výrobci, zda a za kolik by nám ji vyrobil. Celková cena nás příjemně překvapila - 21000.- (já vím, že to určitě není doživotní kvalita, ale zatím nám to bohatě postačuje a až přestane, uvidíme). Doba dodání cca 5 týdnů. Nakonec to bylo o pár dnů dřív. Za normálních okolností bychom se radovali, ale když nám volali, že sedačka je na skladě, obývák stále fungoval jako skladiště pro kuchyňské vybavení, knihy atd. Takže jsme zorganozovali akci blesk a během jednoho odpoledne přestěhovali všechny krabice do ložnice. Ještě v deset večer jsem byla na kolenou a na parkety, které nám krásně poškrábali stěhováci pana R. (proč ne, jejich to není, že?), jsem aplikovala polish (změna znatelná, ale škrábance nezmizely).
Co se nábytku týče, Ikea to jistí aneb sólo pro Bestu a Billy. Konferenční stolek, skříňky a TV stolek jsou ze série Besta/Inreda, knihovna série Billy (zatím jen jedna, ale brzy dokoupíme další).
V současné době nám ještě chybí koberec pod konferák - už máme favorita u našich severních sousedů, je krásný, heboučký a chlupaťoučký :); něco nad sedačku, zbytek knihovny a světlo.

Takhle to vypadalo po vymalování a odstěhování většiny krabic.


Už trochu zabydlenější (ať to fotím, jak to fotím, nemůžu trefit barvu stěn, ani na jedné fotce to není úplně ono)






Knihovna slouží jednak jako knihovna, jednak jako odkladiště na blbinky, které je mi líto vyhodit (ale léčím se)


Nákupní seznam (kromě sedačky všechno Ikea):
knihovna Billy cca 990.-
TV stolek Besta Jagra cca 2990.-
dlouhá spodní skříňka cca 1970.-
krátká spodní skříňka cca 1060.-
horní skříňky cca 3580.-
konferenční stolek Linnarp cca 1990.-
sedačka Bahama cca 21000.-

Celkem cca 34000.-

úterý 19. srpna 2008

Hovězí na hořčici

Potřebujeme

plátky hovězího masa dle počtu strávníků (může být i vepřové; např. krkovice, kotleta, ...),
horčici popř. směs normální a nějaké výrazné hořčice,
hladkou mouku,
sůl, pepř, olej, Podravku.

Plátky masa naklepeme, osolíme a opepříme. Každý plátek bohatě potřeme hořčicí a opatrně obalíme v hladké mouce. V hlubší pánvi rozpálíme olej a obalené plátky masa v něm osmahneme (nevadí, když se hořčice nebo mouka trošku přichytí). Pokud nemáme dostatečně velkou pánev a/nebo dostatečně rychlé ruce, je lepší osmahnout každý plátek zvlášť. Osmahnuté maso vložíme zpět do pánve, zalijeme vodou tak, aby byly všechny kousky ponořené, a dusíme doměka. Pokud je třeba, doředíme omáčku vodou a dochutíme např. Podravkou, popř. rozmixujeme dohladka, a šup s tím na stůl.

Jako příloha jsou nejlepší knedlíky, ale jde i s rýží.

Dobrou chuť

Kuřecí zelné závitky s čabajkou

Potřebujeme

kuřecí prsní nebo stehenní (je šťavnatější) řízek podle počtu strávníků,
kysané bílé zelí,
1 větší čabajku,
olej, koření, hotovou světlou jíšku,
pro vylepšení budeme potřebovat ještě cibuli a kuřecí vývar a/nebo bílé víno.

Řízky rozklepeme a posypeme kořením dle vlastního výběru (např. grilovacím). Na každý řízek dáme přiměřeně zelí (tak, aby nám šli zamotat závitky) a posypeme nadrobno nakrájenou čabajkou. Zavineme a ovážeme nití.
Každý závitek zprudka osmahneme na troše oleje, aby se zatáhl. Poté ho vložíme do pekáčku spoku s výpekem a trochou vody (na 4 řízky asi 2 deci). Pro vylepšení chuti můžeme přidat nakrájenou cibuli. Dáme do trouby a pečeme do měkka (pokud je třeba, podléváme).
Pokud jsme nepřidávali cibuli, stačí už jen vzniklou šťávu zahustit, je-li třeba.
Pokud jsme přidali cibuli, tak si teď připravíme omáčku. Z pekáčku vytáhneme maso a veškerou tekutinu přelijeme do kastrůlku. Přilijeme vývar, popř. i víno, aby vzniklo požadované množství omáčky (pokud se nám zdá, že je málo cibule, není problém si chybějící množství orestovat do měkka a přidat do omáčky). Dosolíme, dopepříme a necháme chvíli provařit. Zahustíme např. hotovou jíškou. Pokud chceme omáčku jemnější, můžeme ji rozmixovat, popř. do ní přidat i trošku smetany.

Jako příloha se hodí téměř všechno, my máme obvykle pečené brambory nebo kaši, ale chutná i s knedlíkem :)

pondělí 18. srpna 2008

Červená přesíň nadvakrát

Ach, ta předsíň. To bylo trápení. Pokud by někdo vyhlásil soutěž o místnost s nejkřivějšími, nejhrbolatějšími a nejpodleji se chovajícími zdmi, můžeme se směle přihlásit. Vítězství máme v kapse. Ale popořádku.
Předsíň je úzka malá chodbička se čtyřmi dveřmi (resp. dvěma dveřmi a dvěma otvory, z nichž jeden čeká na dveře a druhý jen na obložení) a chodbičkou do kuchyně.



původní stav, pohled z obýváku


původní stav z ložnice na vchodové dveře


Na vestavnou skříň je určený prostor 95x44cm (tedy průměrně; místy je to víc, někde zase míň). Dlouhou dobu byly v téhle díře jen stavební a malířské pomůcky.



Začali jsme nábytkem. Vzhledem k tomu, že chodbička přímo navazuje na ložnici, do které je vidět (a i když budou jednou dveře, budou spíš otevřené, než zavřené) a také proto, že se nám prostě líbí, zvítězil dub. Protože prostor je opravdu malý, musel být botník úzký, max. 16cm. Nakonec zvítězila naše oblíbená Ikea (i když tentokrát jsme při hledání dali šanci i jiným) a botník Sandnes. K němu už se vyloženě vnucoval věšák Tjusig.
A opět oblíbené barvy. Váhali jsme, jestli nějakou hodně jemnou, nebo naopak něco hodně výrazného. Nakonec nám pomohla vizualizace, po které na celé čáře zvítězila červená. Vybrali jsme takovou tlumenější cihlovou a hurá do Bauhausu pro Swing colorku.

do užšího výběru se probojovaly tyto barvy (položené na dubu)


vizualizace v jemné


vizualizace v červené


Naivně jsem si říkala, že když jsme tak bezproblémově zvládli malbu v ostatních pokojích, tady to bude hračka. Ha ha ha. Tenhle pidiprostor je pomsta zedníků. Maluju, maluju a najednou na mě vykoukne velké mastné kolo. Nepomohlo mu ani několikanásobné přetření. Naštěstí se objevilo v místě, kde visí zrcadlo, takže bylo schované. Podobné fleky na mě vykoukli ještě na několika místech, ale naštěstí nánosu tří vrstev barvy podlehly (nutno podotknout, že jsme přemalovávala jen ty fleky, ne celou předsíň :) a nebylo poznat, že je někde více vrstev barvy).
Poté přišla na řadu skříň. Prošli jsme spoustu obchodů a hledali jsme něco (občas i cokoli), co se vejde do toho nešťastného otvoru. Jediné, co jsme našli, bylo Sconto s nějakou svou specialni sadou skříní, které byly schopni odstupňovat po 5cm, ale ... cena versus zpracování neúměrná a čekací doba 8-10 týdnů. Takže jsme se rozhodli, že raději investujeme do truhláře. Za 6000.- včetně instalace máme skříňku jedna báseň. Museli si, kluci truhlářští, poradit s těmi křivými zdmi, vyřešili to takovou zaslepovací lištou. Navíc nahoře na skříni musel být prostor na router (zakryto zaslepovací lištou s větrací mřížkou). Dodací doba cca 4 týdny.
Po všem tom trápení jsme vytvořili toto.







A pak přišla ta osudová schůze vlastníků. Odhlasovali jsme si revitalizaci elektřiny ve společných prostorách, včetně výměny stávajících jističových skříněk za nové. A měli jsme toto.



Takže pro velký úspěch rekonstrukce předsíně po druhé. Poučena z předchozích nezdarů jsem si řekla, že se nebudu trápit s malováním a flekatěním a raději koupíme vliesové tapety, kterými všechen ten fujtajbl hravě schováme. Jsem ale nějak zapomněla na ty křivé zdi. A protože jsme vybrali tapetu s reliéfem, proužkem, nedalo se nic dělat, museli jsme ji nalepit přesně do váhy (aby proužek nebyl nakřivo) a druhý den, když jsme sebrala veškerou odvahu, jsem se pustila do ořezávaní přesahujících částí. To byl očistec, to bylo sprostých slov ... ale nějak se to nakonec povedlo. Doufám, že další úprava předsíně mě nečeká, protože už fakt nevím, co bych s ní dělala :)


rozdíl mezi původní barvou a novou tapetou


nová předsíň na druhou


skřín


obraz


a pro srovnání (tahle z dálky to není skoro poznat, ale tapeta je lepší)


Mimochodem, práce s vliesovými tapetami je opravdu super. Ve srovnání s klasikou hlavně mnohem méně nepořádku. Lepidlo se naplácá na zeď, na to se připlácne tapeta a je to. V případě potřeby lze vlhkou tapetu sundat a nalepit znova (dokonce jsem slyšela, že někdo druhý den strhl už zaschlou tapetu a přilepil znovu, prý to není vůbec poznat). Odstraňování je pouhým stržením tapet, prý beze zbytku. Ale upřímně ... doufám, že to nějakou dobu nebudu muset ověřovat:)

Nákupní seznam (vše kromě skříně je z Ikea):
botník Sandnes cca 1990.-
věšák Tjusig cca 998.-
zrcadlo Minde cca 399.-
vestavná skříň cca 6000.-
vliesové tapety cca 1000.-
obraz s rámem cca 800.-

Celkem za cca 11200.-