Derou se mi slzy do očí, když píšu tenhle příspěvek, protože po půl roce jsem si opravdu nemyslela, že ho ještě vůbec někdy budu psát. Samozřejmě se jedná o dveře.
Ani nevím, kde mám začít. Jak to zpočátku vypadalo, že všechno půjde jako po másle, tak se to pak pěkně s...o. Domluva s firmou Rochl byla fakt neuvěřitelná. Tohle jsem ještě nezažila a upřímně doufám, že už ani nikdy nezažiju. Nejlépe by se to dalo popsat jako neuvěřitelná nespolehlivost, drzost a řekněme neúcta k zákazníkovi. Asi byla naše zakázka tak málo finančně zajímavá, že prostě více platící zákaznící měli přednost.
Naposledy jsme skončili u toho, když chlapci namontovali 2/3 zárubní. V týdnu měli dorazit domontovat zbytek. Vypadalo to tak, že v den N-1 zavolali, řekli, v kolik v den N dorazí, v den N v hodinu H nedorazili. Po akademické dvouhodinovce, kdy jsme čekali na telefon typu
pardon, zdrželi jsme se, dojedeme za xminut jsme to vzdali a zavolali. Obvykle nám bylo řečeno, že už jedou, popř. za hodinku jsme u vás. Samozřejmě, že skutek utek. Takže po dalších dvou hodinách jsem jim opět zavolali. V tenhle okamžik záleželo, kteří ze synků k nám měli dorazit. Buď telefon zvedli a řekli, že už jedou :) , nebo ho nezvedli vůbec. Ciž ale nic nemění na faktu, že v ani jednou případě nedojeli.
Tahle situace se bohužel opakovala několik dnů. Nakonec tedy asi po dvou týdnech konečně s dveřmi dorazili. Pozdě, samozřejmě. Koukám, kde mají chlapci prahy.
Jejda, pani, to nám šéf neřekl, že i prahy. No budiž, tak aspoň dodělají zárubně a dveře. Dveře jo. Zárubně:
Jejda, pani, to nám šéf neřekl, že je třeba ještě dodělat zárubně, my na to s sebou nemáme to lepidlo. Tak fajn, říkam, dojeďtě to dodělat zítra.
Jasně. Hahaha.
No nebudu to moc protahovat, protože jsme si fakt užili. Navíc jedny dveře byli poškrábané, takže reklamace. Ale protože jsem si toho nevšimla hned při přebírce, tak jim cca měsíc trvalo, než si je vůbec odvezli. Pak dalších 6týdnů reklamace.
Mezitím se chalpci snažili :) dodělat alespoň prahy. Na každý práh, máme 3, potřebovali cca 5návštěv. Při první změřili. Pak přijeli se špatnou barvou a špatným počtem. Pak trefili barvu, ne u všech, jen u jednoho, ale netrefili velikost. Takže znovu přeměřit. Pak dojeli se správnou mírou a barvou u jednoho prahu, takže hurá, koupelna už je hotová.
Práh do obývacího pokoje měli přivézt a současně odvézt ty reklamované dveře. Dveře zabalili a my se ptáme: a co ty prahy. Chlapec řekl, že o tom nic neví a zajde si to ověřit s kolegou do auta. Tak sedíme v bytě a čekáme, až se vrátí a on se nevrátil. Normáně ujel. Chápete to? Ale nakonec jsme se dočkali i prahu do obýváku.
Ten ložnicový, to bylo jasné, že bude až s těma reklamovanýma dveřma. Kdyby jsme jim nezavolali, tak je asi doteď nemáme. Pak náme je vozili asi týden. Po týdnu dovezli, nainstalovali, ale bez prahu :)
Pani, my jsme ho zapomněli na jiné stavbě, sjedeme tu ještě večer. Zapomněli říct, že zítra večer. To sice přijeli, ale
Pani, oni nám ten práh na té stavbě omylem splálili.
My si ho jdeme jen znovu přeměřit. Neuvěřitelné.
Ale nakonec v sobotu dne 7.3.2008 ve 13.18 odpoledne jsme si mohli říct:
MÁME HOTOVÉ DVEŘE.
Jak to po tom půlročním čekání dopadlo, posuďte sami :)
P.S. Začátkem léta nás čekají podlahy v kuchyni a chodbě, už se nemůžu dočkat, co nás zase potká.
chodba
ložnice
slepá zárubeň v obýváku
