Muffiny se skořicí a jablky

Potřebujeme

200g polohrubé mouky,
80g mletých mandlí,
3 lžičky prášku do pečiva,
250g jablek,
6 lžiček citronové nebo limetkové šťávy,
150g jogurtu,
100g + 60g cukru moučka,
špetka soli,
1 vanilkový cukr,
8 lžic oleje,
2 vejce,
2 lžičky mleté skořice,
60g rozinek.

Předehřejeme troubu na 180°C. Smícháme mouku, mandle a prdop. 100g jablek nakrájíme na malé kousky a pokapeme citronovou šťávou a skořicí. Zbylá jablka nastrouháme a smícháme se 100g cukru, solí a vanilkovým cukrem, olejem, jogurtem a spojíme s mandlovou moukou. Nakonec přidáme kousky jablek se skořicí a rozinky.
Těstem naplníme formičky a pečeme asi 25 minut.
Mezitím si z 60g cukru a 4-6 lžiček citronové nebo limetkové šťávy umícháme hladkou polevu, kterou ještě teplé muffinky zdobíme.

Jsou naprosto skvělé, měkkoučké, vláčné a ta limetková poleva to dokonale doplňuje.

Muffiny a la stracciatella

Potřebujeme

200g polohrubé mouky,
80g mletých mandlí,
3 lžičky prášku do pečiva,
400g jablek,
6 lžiček citronové šťávy,
150g jogurtu,
100g cukru moučka,
špetka soli,
1 vanilkový cukr,
8 lžic oleje,
2 vejce,
120g nasekané hořké čokolády,
2 lžíce rumu.

Předehřejeme troubu na 180°C. Smícháme mouku, mandle a prdop. 100g jablek nakrájíme na malé kousky a pokapeme citronovou šťávou. Zbylá jablka nastrouháme a smícháme se 100g cukru, solí a vanilkovým cukrem, olejem, jogurtem a spojíme s mandlovou moukou. Nakonec přidáme nahrubou nasekanou čokoládu a rum.
Těstem naplníme formičky a pečeme asi 25 minut.

Tento recept jsem ještě nevyzkoušela.

Hrnkové knedlíky od maminky

Potřebujeme

2 hrnky polohrubé mouky,
2 hrnky mléka,
3-4 vajíčka,
1/2 prášku do pečiva,
4 rohlíky (lépe starší),
sůl (bylinky, osmažnou slaninku),
máslo na vymazání.

Všechno smícháme dohromady a přidáme na kostičky nakrájený rohlík (když není zbytí, může být jakékoli pečivo, jednou jsem je dělala i z celozrnného toastového chleba). Osolíme a můžeme přidat i další pochutiny - bylinky, osmaženou slaninku apod.
Důkladně vymažeme 5-6 hrníčků máslem (nejlepší je pravé máslo, dodá těm knedlíků správný šmak, ale může být i Rama apod.) a do 2/3 je naplníme směsí. Hrníčky pak dáme do hrnce s vroucí vodou (měly by být ze 2/3 ponořené, ne víc, aby vroucí voda nenatekla do hrnků) a vaříme, dokud nejsou :) Nevím, jak dlouho to trvá, řekla bych tak půl hodinky, podle velikosti hrnků (já vždycky píchnu do knedlíku špejli a pokud se mi na ni nelepí těsto, jsou hotové).
Hotové knedlíky necháme chvilku odpočinout a po pár minutkách je můžeme vyklopit (pokud to nejde, pomůžeme si nožem a příště hrníčky víc vymažeme).
Krájí se jako normální knedle, ale chutnají mnohem líp. Dají se dlabat i samotné :)

Čokoládové muffinky

Potřebujeme

330ml mléka,
9 lžic oleje,
1 vejce,
150g krystalového cukru,
375g hladké mouky (nebo namíchat s cca 100g polohrubé),
1/2 prášku do pečiva,
50g hořkého kakaa,
na posypání např. bílou čokoládu, mandle apod.

Vše tekuté ušleháme s cukrem, pak přidáme mouku smíchanou s kakaem a prdopem a prošleháme. Pak můžeme do těsta přidat asi 100g nasekané čokolády, popř. cokoli, co chutná (já jsem dávala oblíbené maliny + kousky čokolády dle postupu uvedeného u základních muffů). Navrch můžeme sypat buď nasekanou bílou čokoládou (originál recept) nebo v podstatě čímkoli, já jsem dala sekané mandle.
Dáme do trouby vyhřáté na 200°C, stáhneme na 180°C a pečeme cca 20 minut.

Výborné mufíčky od Beky a Rybičky

Potřebujeme

2 hrnky hladké mouky,
1 hrnek mléka,
1/2 hrnku cukru,
1/2 prášku do pečiva,
vajíčko,
3 lžíce oleje,
1 vanilkový cukr,
špetka soli,
podle chuti náplň, popř. posypku.

Ze všech ingrediencí umícháme těsto (já si nejdřív utřu vejce s cukrem a pak teprve přidávám zbytek, ale dělám to spíš proto, abych mohla ulizovat ty vajíčka). Do formy na muffiny, nebo větších papírových košíčků (doporučuji dva v sobě, ať se pod náporem těsta nezbortí) dám lžíci těsta, potom trošku náplně - výborné jsou např. maliny, i mražené, ale ty doporučuju rozmrazit a pak z nich slít vodu, nebo vanilmix (takový studený "cukrářský puding"), kousky čokolády, oříšky, ... fantazii se meze nekladou, a schovám to pod další lžící těsta. Košíčky naplnit cca do 3/4, těsto dost vyběhne. Navrch ještě můžete posypat, já obyvkle dávám čoko rýži, nasekané mandle atp. A šup s tím do předem vyhřáté trouby, tak na 180°C, cca na 18 minut (troubu je dobré mít předehřátou, aby ty muffy nebyly moc dlouho bez tepla, jinak se může stát, že nevyběhnou).
Pokud muffinky nezdobíte před pečením, můžete i po. Výborná inspirace je u Rybičky. Tak ať vám chutná.

Koupelna aneb Nechci modrou

S koupelnou jsme moc práce neměli, i když kdyby bylo po našem, a nekecali nám do toho omezené finance, tak bysme ji z gruntu předělali. Na první pohled je koupelna moc pěkná. Ačkoliv jsem nikdy, ale opravdu nikdy nechtěla modrou koupelnu, mám ji. Ale musím říct, že tahle modrá je milosrdná :) a docela se mi líbí. Podlaha je tmavě modrá, stěny šedomodré kombinované s mozaikou.
Takže barva mi až tak nevadí, ale co nám vadí je WC v koupelně. Nechápu, proč to lidi dělají. Argument, že se tím zvětší prostor, moc nechápu, rozhodně ne v našem případě. Při rekonstrukci bylo WC v podstatě jen otočeno o 90° oproti původnímu stavu a odstraněna zeď, která ho oddělovala. Jenže zvětšení koupelny se jaksi nekonalo, takže možná opticky ta koupelna působí větší, protože chybí zeď, ale fyzicky je stejně velká, jako předtím (bráno z pohledu volné podlahové plochy). Takže výhody nevidím žádné, zato nevýhod je spousta. Počínaje tím, že když je někdo na WC, druhý nemůže do sprchy (no, může, ale ...), konče tím, že po některých úkonech to v koupelně po fialkách nevoní a osvěžovače vzduchu nejsou všemocné.
Druhá věc je náš skvělý sprchový kout ... ehm ... pardon parní masážní sprchovací kabina. Když jsem ji viděla prvně, řekla jsem "wow, super" a hrozně se těšila, jak si dám každý večer luxusní masáž zad. A kolikrát myslíte, že jsem to udělala :) Obvykle jsem večer tak unavená, že na nějaké masážování a napařování nemám náladu, navíc se mi při masáži namočí vlasy, takže si akorát přidělám práci s jejich sušením. Takže v podstatě jsem kout použila k masáži asi 3krát, když jsme byla nachlazená a potřebovala se pořádně propařit. Jinak občas zapnu trysky jen proto,aby se neucpaly. Kdybych mohla, rozuměj nebyla to zbytečná investice, jdu do klasického sprcháče. Další nevýhodou je, že do koupelny se nevejde pračka, takže je v kuchyni a zabírá místo myčce, která se tam už opravdu nedá.
Na druhou stranu byla koupelna nejméně náročná, co se vložených financí a práce týče. Zatím jsme v ní pouze bourali otvor do stupaček, aby mohl plynař znovu napojit plyn. Díra je tam stále, nejsme schopni koupit revizní dvířka (ale do Vánoc se snad zadaří). Pak už jen chybí nové dvěře (snad na podzim) a možná otopný žebřík (pokud se vejde). Kupovali jsme akorát zrcadlovou skříňku a věšáky na ručníky a utěrky. Ačkoliv jsem vždycky toužila po skříňce v dekoru dřeva, stávající umyvadlová skříňka v bílém lesku nám nedávala na výběr (no, co už, aslespoň jsme ušetřili).

Nákupní seznam:
koupelnová skříňka se zrcadlem NORRGRUND z Ikea za cca 1690.-
vešáky drobné vybavení z Hornbachu za cca 1000.-

Celkem za cca 2700.-

Původně sloužil sprcháč jako další z mnoha odkladišť

A současný stav

Obývací pokoj v zelené a hnědé

S obývákem to bylo jednoduché. Vždycky se mi líbila jemně zelená výmalba a muž se nevzpíral, takže základ byl dán. Nábytek jsme chtěli co nejjednodušší. Původní představa byla dvě rovnoběžné linie skříněk. Bohužel skříňky, které jsme si vybrali, neměli dostatečnou nosnost pro naši televizi, takže místo skříňky musel být TV stolek. Za druhé máme docela dost knížek a hlavně jich ještě hodně přibude, takže druhá podmínka byla velká, resp. rostoucí knihovna.
Největší potíž byla s výběrem sedačky. Barva byla víceméně daná už na začátku, nějaký přírodní světlý odstín. Nechtěli jsme žádnou babuchatou sedačku, nic vzorovaného, oblého, buclatého. Látkovou, hranatou, ne rohovou, ale s velkým taburetem. A samozřejmě musela být pohodlná, aby se na ní jak dobře sedělo, tak válelo. A právě ta poslední podmínka byl nejtěžší. Tedy ještě jedna - koupě nás nesměla finančně zruinovat. Z rozpočtu bylo vyčleněno cca 25000.-. Takže na sedačku od Polstrinu apod. jsem musela zapomenout :( Třeba někdy příště. Prošmejdila jsem spoustu stránek výrobců a prodejců sedaček, až jsme si ujasnili, co přesně chceme a pak jsme vyrazili hledat.
Bohužel se ukázalo, že spousta sedaček dobře vypadá, ale nejsou pohodlné. Buď mají moc hluboký sedák, nebo naopak málo hluboký a nejčastější nešvar z našeho pohledu je nízká zádová opěrka. V mé oblíbené Ikey jsem měla dokonce dva favority - Mysinge a Tylosand , ale prošli jen na 50% (já je chtěla, můj ne). Projeli jsme Kiku, Nejči, menší prodejny, větší a nikde nic. Nakonec jsem jednou cestou domů potkala před jedním domem dodávku Sedaček Duha.
Tak jsme tam vyrazili a našli ji. Sedělo se na ní skvěle, zádová opěrka vysoká, jednoduchý design, úžasně široké opěrky na ruce. Jediný problém byl, že výrobce standardně nenabízel to, co jsme chtěli, tj. 3sedák určitých rozměrů + velký taburet. Vybrali jsme si tedy látku a v prodejně zanechali naše požadavky, které byli odeslány výrobci, zda a za kolik by nám ji vyrobil. Celková cena nás příjemně překvapila - 21000.- (já vím, že to určitě není doživotní kvalita, ale zatím nám to bohatě postačuje a až přestane, uvidíme). Doba dodání cca 5 týdnů. Nakonec to bylo o pár dnů dřív. Za normálních okolností bychom se radovali, ale když nám volali, že sedačka je na skladě, obývák stále fungoval jako skladiště pro kuchyňské vybavení, knihy atd. Takže jsme zorganozovali akci blesk a během jednoho odpoledne přestěhovali všechny krabice do ložnice. Ještě v deset večer jsem byla na kolenou a na parkety, které nám krásně poškrábali stěhováci pana R. (proč ne, jejich to není, že?), jsem aplikovala polish (změna znatelná, ale škrábance nezmizely).
Co se nábytku týče, Ikea to jistí aneb sólo pro Bestu a Billy. Konferenční stolek, skříňky a TV stolek jsou ze série Besta/Inreda, knihovna série Billy (zatím jen jedna, ale brzy dokoupíme další).
V současné době nám ještě chybí koberec pod konferák - už máme favorita u našich severních sousedů, je krásný, heboučký a chlupaťoučký :); něco nad sedačku, zbytek knihovny a světlo.

Takhle to vypadalo po vymalování a odstěhování většiny krabic.

Už trochu zabydlenější (ať to fotím, jak to fotím, nemůžu trefit barvu stěn, ani na jedné fotce to není úplně ono)

Knihovna slouží jednak jako knihovna, jednak jako odkladiště na blbinky, které je mi líto vyhodit (ale léčím se)

Nákupní seznam (kromě sedačky všechno Ikea):
knihovna Billy cca 990.-
TV stolek Besta Jagra cca 2990.-
dlouhá spodní skříňka cca 1970.-
krátká spodní skříňka cca 1060.-
horní skříňky cca 3580.-
konferenční stolek Linnarp cca 1990.-
sedačka Bahama cca 21000.-

Celkem cca 34000.-

Hovězí na hořčici

Potřebujeme

plátky hovězího masa dle počtu strávníků (může být i vepřové; např. krkovice, kotleta, ...),
horčici popř. směs normální a nějaké výrazné hořčice,
hladkou mouku,
sůl, pepř, olej, Podravku.

Plátky masa naklepeme, osolíme a opepříme. Každý plátek bohatě potřeme hořčicí a opatrně obalíme v hladké mouce. V hlubší pánvi rozpálíme olej a obalené plátky masa v něm osmahneme (nevadí, když se hořčice nebo mouka trošku přichytí). Pokud nemáme dostatečně velkou pánev a/nebo dostatečně rychlé ruce, je lepší osmahnout každý plátek zvlášť. Osmahnuté maso vložíme zpět do pánve, zalijeme vodou tak, aby byly všechny kousky ponořené, a dusíme doměka. Pokud je třeba, doředíme omáčku vodou a dochutíme např. Podravkou, popř. rozmixujeme dohladka, a šup s tím na stůl.

Jako příloha jsou nejlepší knedlíky, ale jde i s rýží.

Dobrou chuť

Kuřecí zelné závitky s čabajkou

Potřebujeme

kuřecí prsní nebo stehenní (je šťavnatější) řízek podle počtu strávníků,
kysané bílé zelí,
1 větší čabajku,
olej, koření, hotovou světlou jíšku,
pro vylepšení budeme potřebovat ještě cibuli a kuřecí vývar a/nebo bílé víno.

Řízky rozklepeme a posypeme kořením dle vlastního výběru (např. grilovacím). Na každý řízek dáme přiměřeně zelí (tak, aby nám šli zamotat závitky) a posypeme nadrobno nakrájenou čabajkou. Zavineme a ovážeme nití.
Každý závitek zprudka osmahneme na troše oleje, aby se zatáhl. Poté ho vložíme do pekáčku spoku s výpekem a trochou vody (na 4 řízky asi 2 deci). Pro vylepšení chuti můžeme přidat nakrájenou cibuli. Dáme do trouby a pečeme do měkka (pokud je třeba, podléváme).
Pokud jsme nepřidávali cibuli, stačí už jen vzniklou šťávu zahustit, je-li třeba.
Pokud jsme přidali cibuli, tak si teď připravíme omáčku. Z pekáčku vytáhneme maso a veškerou tekutinu přelijeme do kastrůlku. Přilijeme vývar, popř. i víno, aby vzniklo požadované množství omáčky (pokud se nám zdá, že je málo cibule, není problém si chybějící množství orestovat do měkka a přidat do omáčky). Dosolíme, dopepříme a necháme chvíli provařit. Zahustíme např. hotovou jíškou. Pokud chceme omáčku jemnější, můžeme ji rozmixovat, popř. do ní přidat i trošku smetany.

Jako příloha se hodí téměř všechno, my máme obvykle pečené brambory nebo kaši, ale chutná i s knedlíkem :)

Červená přesíň nadvakrát

Ach, ta předsíň. To bylo trápení. Pokud by někdo vyhlásil soutěž o místnost s nejkřivějšími, nejhrbolatějšími a nejpodleji se chovajícími zdmi, můžeme se směle přihlásit. Vítězství máme v kapse. Ale popořádku.
Předsíň je úzka malá chodbička se čtyřmi dveřmi (resp. dvěma dveřmi a dvěma otvory, z nichž jeden čeká na dveře a druhý jen na obložení) a chodbičkou do kuchyně.

původní stav, pohled z obýváku


původní stav z ložnice na vchodové dveře

Na vestavnou skříň je určený prostor 95x44cm (tedy průměrně; místy je to víc, někde zase míň). Dlouhou dobu byly v téhle díře jen stavební a malířské pomůcky.

Začali jsme nábytkem. Vzhledem k tomu, že chodbička přímo navazuje na ložnici, do které je vidět (a i když budou jednou dveře, budou spíš otevřené, než zavřené) a také proto, že se nám prostě líbí, zvítězil dub. Protože prostor je opravdu malý, musel být botník úzký, max. 16cm. Nakonec zvítězila naše oblíbená Ikea (i když tentokrát jsme při hledání dali šanci i jiným) a botník Sandnes. K němu už se vyloženě vnucoval věšák Tjusig.
A opět oblíbené barvy. Váhali jsme, jestli nějakou hodně jemnou, nebo naopak něco hodně výrazného. Nakonec nám pomohla vizualizace, po které na celé čáře zvítězila červená. Vybrali jsme takovou tlumenější cihlovou a hurá do Bauhausu pro Swing colorku.

do užšího výběru se probojovaly tyto barvy (položené na dubu)

vizualizace v jemné


vizualizace v červené

Naivně jsem si říkala, že když jsme tak bezproblémově zvládli malbu v ostatních pokojích, tady to bude hračka. Ha ha ha. Tenhle pidiprostor je pomsta zedníků. Maluju, maluju a najednou na mě vykoukne velké mastné kolo. Nepomohlo mu ani několikanásobné přetření. Naštěstí se objevilo v místě, kde visí zrcadlo, takže bylo schované. Podobné fleky na mě vykoukli ještě na několika místech, ale naštěstí nánosu tří vrstev barvy podlehly (nutno podotknout, že jsme přemalovávala jen ty fleky, ne celou předsíň :) a nebylo poznat, že je někde více vrstev barvy).
Poté přišla na řadu skříň. Prošli jsme spoustu obchodů a hledali jsme něco (občas i cokoli), co se vejde do toho nešťastného otvoru. Jediné, co jsme našli, bylo Sconto s nějakou svou specialni sadou skříní, které byly schopni odstupňovat po 5cm, ale ... cena versus zpracování neúměrná a čekací doba 8-10 týdnů. Takže jsme se rozhodli, že raději investujeme do truhláře. Za 6000.- včetně instalace máme skříňku jedna báseň. Museli si, kluci truhlářští, poradit s těmi křivými zdmi, vyřešili to takovou zaslepovací lištou. Navíc nahoře na skříni musel být prostor na router (zakryto zaslepovací lištou s větrací mřížkou). Dodací doba cca 4 týdny.
Po všem tom trápení jsme vytvořili toto.

A pak přišla ta osudová schůze vlastníků. Odhlasovali jsme si revitalizaci elektřiny ve společných prostorách, včetně výměny stávajících jističových skříněk za nové. A měli jsme toto.

Takže pro velký úspěch rekonstrukce předsíně po druhé. Poučena z předchozích nezdarů jsem si řekla, že se nebudu trápit s malováním a flekatěním a raději koupíme vliesové tapety, kterými všechen ten fujtajbl hravě schováme. Jsem ale nějak zapomněla na ty křivé zdi. A protože jsme vybrali tapetu s reliéfem, proužkem, nedalo se nic dělat, museli jsme ji nalepit přesně do váhy (aby proužek nebyl nakřivo) a druhý den, když jsme sebrala veškerou odvahu, jsem se pustila do ořezávaní přesahujících částí. To byl očistec, to bylo sprostých slov ... ale nějak se to nakonec povedlo. Doufám, že další úprava předsíně mě nečeká, protože už fakt nevím, co bych s ní dělala :)

rozdíl mezi původní barvou a novou tapetou

nová předsíň na druhou


skřín


obraz


a pro srovnání (tahle z dálky to není skoro poznat, ale tapeta je lepší)

Mimochodem, práce s vliesovými tapetami je opravdu super. Ve srovnání s klasikou hlavně mnohem méně nepořádku. Lepidlo se naplácá na zeď, na to se připlácne tapeta a je to. V případě potřeby lze vlhkou tapetu sundat a nalepit znova (dokonce jsem slyšela, že někdo druhý den strhl už zaschlou tapetu a přilepil znovu, prý to není vůbec poznat). Odstraňování je pouhým stržením tapet, prý beze zbytku. Ale upřímně ... doufám, že to nějakou dobu nebudu muset ověřovat:)

Nákupní seznam (vše kromě skříně je z Ikea):
botník Sandnes cca 1990.-
věšák Tjusig cca 998.-
zrcadlo Minde cca 399.-
vestavná skříň cca 6000.-
vliesové tapety cca 1000.-
obraz s rámem cca 800.-

Celkem za cca 11200.-

Kuchyň aneb Už je to uděláno

A jak to dopadlo? Posuďte sami.

Těsně po montáži, ještě bez soklů

a po zabydlení

Na podlaze je težko popsatelná dlažba, moc se nám nelíbí, ale na předělávku podlah nebyl čas :( už jsme si docela zvykli ... i když já stále doufám, že se nejedná o trvalý stav :)

pohled od uličky na spižní skříň, na které trůní Albert I., místo hodin bude jednou, snad do konce roku, komínová digestoř


pohled z uličky do kuchyně, je vidět i kousek stolu; židle jsou namořené v barvě teaku, ale kupodivu s bukovou deskou celkem ladí


moje kytičky, ta prostřední nějak stávkuje, ale snad přežije :)

Spotřebiče a ostatní elektro

A kdo nám pomáhá vařit, péct, smažit, chladit, ohřívat, grilovat, mixovat a prát? A kdo se nám stará o zábavu?

trouba Fagor M5 X Mastercook za 6280.- z Obchodního domu

varná deska s pojistkou Whirlpool AKM 513 IX za 4690.- z Obchodního domu

mikrovlnka Sencor SMW 7325za 2200.- z Electrogarden

varná konvice ETA Arca za 600.- z Tesca

kombinovaná chladnička Electrolux ERB 29301 X8 INSPIRE za 11000.- z Datartu

tyčový mixér, šlehač Moulinex DDF743 Opti Pro za 2130.- z Obchodního domu
pračka Candy CS2 105 za 8980.- z Obchodního domu

Televize JVC AV 29L6 za cca 10000.-.

DVD přehrávač Ferguson D-680 za cca 1400.-.

A mirkověž Hyundai MS 506 D3 za cca 1500.-.


A do rodinky snad už brzy přibude domácí pekárna Bielmeier-Domo B3975 cca za 2800.-

a digestoř BAUMATIC BT 16.3 SS za cca 4500.-

Kuchyň v průběhu

Tahle místnost nám dala nejvíc zabrat, ale na druhou stranu jsem si její úpravy nejvíc užívala. Byla to první místnost, ke které jsem měla udělaný návrh, a to v programu Alno. Ale od návrhu (říjen 2007) k montáži prvních skříněk uběhly 3 měsíce; 4 měsíce do prvního uvařeného jídla :) Za jiných okolností je to rychlé, ale každý den, kdy jsme "vařila" v McDonaldu a nádobí myla v koupelně mezi kbelíky s barvami, štětci, stěrkami a kdovíčím ještě, byl móóóóc dlouhý :)

Ale od začátku. Po pečlivém přeměření, spoustě bezesných nocí a pomoci holek z Livingu spatřil světlo světa finální návrh kuchyně. Ačkoliv se může zdát, že je tam málo úložného prostoru, zatím stačí (a ještě jsou i rezervy). Výklopy zvítězily nad klasickými skříňkami hlavně z důvodu menšího "zaplácání" prostoru a kuchyň působí vzdušněji.

návrh (akorát jsme nakonec přehodili dřezovou skříňku s výsuvy)

Konečná barva a typ dvířek byl taky oříšek. Kdysi dávno jsem se zamilovala do bílého Adelu od Ikea v kombinaci s masivní dřevěnou deskou. Pak jsem přesedlala na Abstrakt, ale ten neprošel rodinou radou. Takže jsme nakonce volili mezi bílou a hnědou Adel. A rozhodli jsme se až na místě, doslova na poslední chvíli. Ale vůbec nelituji, dokonce jsem radši, že zvítězila Adélka nad Abstraktem.

Poté, co bylo jasné, jak bude kuchyň vypadat a hlavně, kde budou rozvody, nastal čas bouracích prací.

Nejdříve najít vodu a přetáhnout ji na správné místo a nově zavést i plyn (pan R. nechal plyn zrušit).




Potom vybrat ty správné obklady - nějaké italské z Obi, cca 300.-/m2, správný vzor pro kladení, obložit (my levá strana, obkladač čelní stěna) a zaspárovat (spárovačka v barvě Jasmín).

Teď ještě vymalovat. V kuchyni jsme se dlouho nemohli shodnout, já jsem chtěla něco do zelena, muž nějakou výraynější žlutou. Jako kompromis z toho vyšla vyblitá banánová :) Ale v podstatě se tam vlastně hodí. Jen jsme byli moc líní zajet do Bauhausu pro Swing Color, takže jsme koupili něco v Hornbachu a není to ono. Museli jsme dát dvě vrstvy a i tak se nám zdá, že barva úplně neodpovídá vzorníku.

A hurá ... můžeme montovat. Pokud zapomenu na to, že zdi a částečně i podlahy jsou ... ehm krapítek ... křivé, byla montáž v podstatě hračka. Všechno sedělo, všechno pasovalo a i když nám pár komponentů nadbylo :), kuchyň stále drží (takže asi nebyly důležité).

Tak nejdříve horní skříňky, hezky do váhy,


pak spodní


a ještě dvířka.


Detail dřezové skříňky


a skříňky na vývod plynu.

A na výsledek si musíte chvíli počkat:)

Nákupní seznam:

kuchyň Adel z Ikea včetně úchytek a pracovní desky cca 36000.-
obklady cca 1000.-
spotřebiče (lednice, pračka, trouba, varná deska, MW, konvice) cca 34000.-
jídelní stůl Ingo z Ikea cca 800.-
židle Stefan z Ikea cca 500.-
práce firem cca 3000.-

Celkem cca 76000.-